8 věcí na hranici šamanismu, které jste si o SEO možná neuvědomili + názory 7 odborníků

To si nemyslím, stále o nich Google hovoří jako o třetím nejsilnějším signálu. Ale už nestačí jen získávat odkazy, aby byl člověk nahoře.

Souhlasím s Pavlem, je to stále silný signál. Důležitá je ale implikace: nejlepší obsah => zpětné odkazy na web.

Toto bych klidně změnil naopak na „Nepodceňujte kvalitní link building“. Určitě existuje mnoho dotazů, kde se web bez problémů obejde bez jakéhokoli link buildingu. Ale v konkurenčnějších oblastech je právě tím zrnkem, které převažuje misku vah a hraje tak důležitou roli. Nad tím, že by jeho důležitost klesala v průběhu času, bychom mohli polemizovat, podle mého názoru jde spíše o to, že Google má nyní více faktorů, kterými dokáže web/URL hodnotit.

 Dramaticky bych určitě neřekl, jen to není taková hitparáda jako v roce 2011. I když hodně stránek umí získat návštěvnost z vyhledávání bez nebo s minimem odkazů, v konkurenčním prostředí se bez nich neobejdete.

 Linkbuilding a autoritu stránky (ne webu) považuji za nejlepší nástroj, pomocí něhož si můžete vydobýt v co nejkratším čase pozornost Googlu. Díky zpětným odkazům vás Google rychleji najde a dočasně začne respektovat jako autoritativní zdroj informací.

Zařadí vás do seznamu potenciálních kandidátů (chápej kandidátů na vyšší pozice v SERP), kteří by mohli svým obsahem uspokojit v co největší míře vyhledávací záměr zákazníků (lidí, kteří vyhledávají), a tedy uspokojit jejich potřeby = hlavní cíl Google.

Pokud se do tohoto seznamu dostanete, Google si vás otestuje. Protože Google neustále AB testuje a vyhodnocuje.

Jednoduše řečeno, v případě, že uspokojíte potřebu lidí, kteří se na vaši stránku prokliknou a vaše stránka bude lépe optimalizovaná v rámci faktorů, které Google pro daný vyhledávací výraz považuje za klíčové, máte šanci se na dobrých pozicích udržet (pozicích, na které vás Google dočasně umístil), a dokonce předčit konkurenci.

V případě, že tomu tak nebude, vaše zpětné odkazy vám nepomohou a ve výsledcích vyhledávání se postupně propadnete do zapomnění. Takže dobře zvažte, zda je vaše stránka natolik kvalitní, aby se vám vyplatilo platit za link building.

Mimochodem, při tom, jak Google posuzuje vhodné kandidáty, si vždy představím scénku z filmu Příběh rytíře. Platí to hlavně tehdy, když si platíte link building, ale váš obsah absolutně nesplňuje vyhledávací záměr lidí:

Zpětné odkazy a autorita stránky jsou tedy jakýmsi prvotním signálem pro Google, že daná stránka by mohla být to „pravé ořechové“. Pokud však zjistí, že nesplňujete jiná kritéria, bez milosti vás vykáže na tribunu.

Pro získání top pozicí je často nutných víc kvalitních odkazů než v minulosti. Ale myslím, že je to způsobené spíše rostoucí konkurencí v link buildingu a tím, jak se Google zlepšuje ve vyhodnocení kvality odkazů.

Avšak odkazy i nadále patří k hlavním pilířům SEO (spolu s přístupností a obsahem). V konkurenčním prostředí jsou rozhodující. To bude platit do té doby, než Google nenajde lepší způsob, jak vybrat z vícero kvalitních odpovědí tu nejlepší.

Nemusí to být jen o (ne)kvalitě, třeba je web kvalitní a jen není RELEVAntní, prostě tam člověk nenašel, co hledal.

Co víme, tak Google (i podle některých starších testů) data z Google Analytics nepoužívá. Co používá, jsou některé informace přímo z browseru, jako třeba Chrome UX reports, které potvrdil, že používá jako jeden z hodnotících faktorů webových stránek (jde o jednu z mála oficiálně potvrzených metrik, používaných jako faktor).

Dwell time, tedy dobu mezi přechodem na stránku z vyhledávání a vrácením zpět do vyhledávání, dokáže měřit pouze na základě informací opětovného zobrazení vyhledávání v SERP, takže tam také nepotřebuje žádné externí zdroje.

Souhlasím ale, že uživatelský zážitek bude (a je) do budoucna jedním z důležitých faktorů pro hodnocení výsledků vyhledávání a Google tomu jde právě měřením takovýchto informací naproti.

Nebo že se stránka dlouho načítá, nebo že je cena produktu moc vysoká, nebo… Data z Google Analytics se ale podle všeho nepoužívají v Google algoritmech. Určitě ne per web.

Ta data jsou jsou jen krok na cestě, že Google dlouhodobě chce, abyste s ním dělali všechno. A aby v tom byl dobrý, potřebuje data o uživatelském chování a spokojenosti.

Myslím, že tyto nástroje jsou součástí Rank Brainu a Googlu pomáhají definovat sílu SEO faktorů pro jednotlivé vyhledávací dotazy. Pro různé dotazy jsou důležitější různé faktory.

Google může pomocí těchto nástrojů zjišťovat, co mají nejlepší výsledky (weby) ve výsledcích vyhledávání v rámci konkrétních vyhledávacích výrazů společné/odlišné a co lidé považují za relevantní. Tedy patří do skupiny nástrojů, kterými Google odhaluje search intent.

Nemyslím si ale, že by Google vyhodnocoval jednotlivé weby na základe metrik např. z Google Analytics a podle toho přímo rankoval tyto stránky.

Nezapomínejme, že Google už dávno není jen vyhledávač. To, že má data o chování uživatelů, je jeho konkurenční výhodou v mnohých segmentech. Data jsou cena, kterou platíme za používání služeb Googlu. Kdyby ho zajímalo jen to, co se děje po googlení, byl bych klidnější :).

Zrovna dotaz “letenky Londýn” bude typ dotazu, který si Google pokrývá (nebo bude pokrývat) vlastními službami. Tedy nějakou přímou odpovědí do SERP, ze které se uživatel dostane přímo na web letecké společnosti.

Obecně ale s výše popisovaným souhlasím. Co je důležité v dnešní době, je uvědomit si, co uživatel zamýšlel, když dotaz vkládal. Tedy vžít se do role hledajícího, pochopit o co mu jde a nejlépe odpovědět. O tzv. User-intent mapování nedávno vyšel skvělý článek, který doporučuji si přečíst: User intent mapping on steroids 

Tady bych si nebyl tak jistý. Pokud někdo hledá letenky, Londýn je velká pravděpodobnost, že ho bude zajímat i historie ALE až potom, co najde odpověď na “letenky Londýn”. Řešením je zahrnout věci, které mohou potencionálně zajímat člověka na cestě do Londýna, a obsah rozumně rozčlenit přes tabulku obsahu a více “jump to links”. Google odměňuje ty, co mu školí AI a pomáhají mu chápat relevanci.

Obecně, co nejširší články, které pokrývají celou tématiku, jsou dobré. Od letenek až po historii a kulturu.

Za prvé, my jsme tak weby nikdy nedělali. 🙂 Za druhé, souhlasím s tím, co napsal Štefan – je třeba se soustředit na to, co přímo souvisí se zájmem hledajícího. U letenek do Londýna to historie skoro určitě nebude – ale mohlo by ho zajímat, které letecké společnosti létají do daného města, jaká zavazadla si může vzít, jak vypadá letiště, kam přiletí, jak tam najde taxíky apod.

Pokud někdo s článkem o historii Londýna chce cílit na letenky, přeji hodně štěstí:) Nejde o kvalitu, ale primárně o záměr. Co se skrývá za uživatelským dotazem? Podle toho se odvíjí jak forma, tak hloubka obsahu, kterým musím nabídnout. Na dotaz “fotogalerie ložnic” fungují obrázky, na “návod na čistění pračky”, dlouhý text nebo video.

Search Intent! Search intent! Search intent!

Zanalyzujte si top výsledky na daný vyhledávací výraz a zjistíte, co Google považuje za relevantní a čím se můžete odlišit od konkurence. 

Pro „letenky Londýn“ by byl nějaký vatový obsah na stránce asi to poslední, co bych řešil. Myslím, že v tomto případě Google považuje za důležité faktory úplně jiné věci. Velmi důležité budou technické faktory (např. responzivita, rychlost a bezpečnost). V tomto případě se jedná o velmi konkurenční klíčové slovo, kde detaily rozhodují, neboť základní SEO techniky a link building řeší všechny weby v top 10.

Zaměřil bych se proto také na faktory, které konkurence moc neřeší. Například strukturovaná data a sémantické HTML5. Search CTR považuji za velmi důležitý signál pro Google. Pokud si všimnete, všechny title a meta description jsou podobné pro toto klíčové slovo. Všichni nabízejí laciné letenky, nikdo však nekomunikuje nic unikátního, co by na první pohled oslovilo potenciálního zákazníka.

Tady je velká příležitost, jak se odlišit. Stačí být trochu kreativní.

Nevím o tom, že by někdy mělo smysl dělat vatu, jestli chci být nahoře na konkrétní frázi. Ale pokud chci být na top pozicích pro všech “99” alternativních výrazů pro “letenky Londýn”, kompromisu se nevyhneme. Pomůže, pokud v obsahu či textech zpětných odkazů zazní také “letenka do Londýna” a podobně.

Google se sice stále lepší v rozpoznávání kontextu, ale než dosáhne chtěnou úroveň, ještě to potrvá. Neplatí to jen u nás, ale také na anglicky hovořícím trhu.

Tady souhlasím, pokud uživatel rychle nenabyde dojmu, že našel tu správnou stránku, jde často pryč. Nabourat se to dá různě (osnovy obsahu, rozumně dlouhý úvod do obsahu, přidání pole hledání do obsahu, atd.)

Ano, above the fold obsah (to, co se vám zobrazí jako první při načítání stránky) je velmi důležitý. Tu je opět podstatné si uvědomit, co se skrývá za vyhledávacím dotazem = jaký je vyhledávací záměr. V případě, že někdo hledá recenzi televizoru, nejlepší bude, když mu nabídnete video hned na začátku.

Pokud někdo hledá informace a články o něčem, doporučuji využít APP formulku (Agree, Promise, Preview) hned na úvod – bez toho, že mu zobrazíte nejdříve nějaký nesmyslný titulní obrázek nad článkem, jak tomu na blozích často bývá.

V případě, že někdo hledá produkty s nákupním záměrem, tak mu je zobrazte co nejdříve. Nemusíte cpát kvůli SEO žádné texty navrch stránky jen proto, že vám někdo říkal, že mají potom větší váhu (toto je dost častá otázka, zda dávat texty na produktových stránkách na začátek).

Google síce sleduje metriky, ktoré hovoria o uspokojení užívateľa, ale nepřeceňoval bych je. Je v zájmu samotných webů, aby dávaly na otázky uživatelů dostatečné odpovědi. Už jen proto, aby uživatel neodcházel z webu frustrovaný.

Toto je věc, která by měla dělat starosti hlavně těm, kteří si z webu dělají obsahovou farmu.

Je minimálně otázkou, co všechno Google ví po prokliku ze SERP. Google Analytics data nevidí. Google Chrome data asi používá, ale také nevíme, jestli per web a v jaké míře.

Nejde ani tak o to, jak dlouho vydržel na webu, ale především o to, zda po navrácení do SERP Google nepoužil jiný výsledek na stejný dotaz. To je pro Google jasná indikace, že první proklik mu nedal dostatečnou odpověď na jeho dotaz.

Tady nevidím nějakou otázku, na co reagovat. Spokojenost uživatele se určitě nějak sleduje, na tom stojí celý Google a SERP není výjimkou, data nejsou vázaná na zařízení nebo prohlížeč. Boxíky “people also ask” jsou jasným signálem.

Search CTR (poměr prokliků z výsledků vyhledávání), Dwell Time (čas, který uplyne mezi kliknutím na výsledek vyhledávání a následný návrat do výsledků vyhledávání) a Pogo Sticking (klik na výsledek, velmi rychlý návrat do SERP a následný klik na jiný výsledek vyhledávání) jsou věci, které se v SEO světě řeší už delší dobu a já je považuji za velmi důležité faktory, protože úzce souvisí s relevancí stránek.

Přímým důkazem, že Google řeší například rychlý návrat lidí zpět na výsledky vyhledávání je „People also search for“ box. Google tedy sleduje, zda jste klikli na výsledek a vrátili se zpět. Pokud ano, tak vám Google nabídne alternativní vyhledávací dotazy, které jste mohli mít na mysli, při vašem předcházejícím hledání.

Mimochodem tyto doporučené vyhledávací dotazy jsou dostupné při každém hledání ve zdrojovém kódu výsledků vyhledávání (akorát nejsou na začátku viditelné). Pokud byste si je chtěli zobrazit a využít na analýzu klíčových slov, doporučuji stáhnout tento super chrome extension (made in czech republic):

Odpověď je v předcházející otázce :).

Trochu nesourodý odstavec. 🙂 Title nesouvisí ani s formátováním, ani přehledností, ani rychlostí. Pokud je nejlepší odpovědí na zájem hledajícího jeden blok textu, tak článek může být i jeden blok textu.

Myslím, že je důležité říct, co má vliv na SEO přímo, jako třeba odkazy, a věci, které SEO výsledky ovlivňují sekundárně. Formátování a související přehlednost mají vliv na spokojenost (viz výše) a možnost sdílení (kdy ještě lidi sdíleli weby mimo Facebook:)

Tady se v podstatě už opakujeme. Co je cílem Google? Nabídnout lidem nejlepší výsledky na základě jejich vyhledávacích dotazů, a tedy neustále zlepšovat uživatelskou zkušenost při používání vyhledávače.

Formátování, přehlednost a rychlost zlepšují uživatelskou zkušenost lidí, kteří se přes Google dostali na konkrétní stránku.

Tím pádem celý zážitek z použití vyhledávače a následného prohlížení stránky je kladný a strýček Google je spokojený se stránkou, kterou nabízel ve svých výsledcích. A pokud je s vaší stránkou spokojený, tak budete spokojení i vy s vaší pozicí.

Nezapomínejme, že Google není jediný stroj, který se snaží číst obsah na webu. Kromě něho jsou tu např. také čtečky obrazovky pro nevidící. Už jen kvůli nim by měl být obsah korektně označený.

Když má někdo sbalenou mobilní verzi, spíše by ho měly trápit jiné věci než SEO. Avšak v segmentu, kde má zobrazení na smartphonech nebo tabletech minimální podíl, bych to jen kvůli SEO zřejmě neřešil. Všechno samozřejmě závisí na nákladech.

Že by to bylo až tak špatné? 🙂

S Maďarskem mám krátkou zkušenost, 2016/2017, stav webů a SEO mě také dost překvapil. Pokud se to nezlepšilo, je to velká příležitost.

Viděl jsem video s Johnem Muellerem, kdy se vyjadřoval přesně k zemím, kde Google nemá dostatek relevantního obsahu pro vyhledávací dotazy. A v těchto případech stačí mít skutečně i podprůměrný obsah, pokud je konkurence velmi nízká.

Pokud je ten obsah jediný, není jen nejhorší, ale zároveň i nejlepší :). Na Slovensku je také mnoho nepokrytých témat a často i v konkurenčních prostředích.

Google  tzv.” Trust Signal” popírá

Gary Illyes při Webmasters Hangout toto popřel, jelikož prý Google nemá sociální signály z Facebooku pod kontrolou. Realita ale bude jiná.

Souhlas s Filipem a Pavlem – Google pravděpodobně nepoužívá signály ze sociálních sítí. Spíše je to tak, že sociální sítě ovlivňují jiné signály, které už hodnotícími faktory jsou.

Sociální sítě mohou fungovat jako amplifikátor obsahu, který někde získá odkazy. U nás nebo na Slovensku na to zapomeňte, nejsou tu lidi ani weby, co by něco sami sdíleli. Anglicky/španělsky psaný internet, to je jiný vesmír a šance. Přímému vlivu sociálních sítí na SEO nevěřím, jako signály to nedává smysl (nedostupnost všechno, snadná manipulovatelnost).

Jak by řekl Gary Vaynerchuk: „Social media is just the slang term for the current state of the internet.“ A protože Google je internetový vyhledávač, nedávalo by úplně smysl, pokud by Google ignoroval sociální sítě a sociální signály. Ztrácel by tak obrovské množství informací o webech, které zobrazuje svým uživatelům.

Distribuci obsahu na sociálních sítích a signály ze sociálních sítí považuji za druhý nejúčinnější nástroj (po link buildingu) jak se rychle dostat do Google hledáčku a říct mu něco takového (v překladu do lidského jazyka):

„Haló, tady jsem! Udělal jsem super stránku a lidem se to líbí a sdílejí to. Myslím, že by se to líbilo i tvým uživatelům. Nechceš tuto stránku otestovat ve svých výsledcích vyhledávání?

Ve druhém největším vyhledávači na světě (YouTube), který patří pod Google, patří likes/dislikes/shares/comments/subscribes do přímých hodnotících faktorů. Problémem je, že nad sociálními sítěmi (kromě Google+) nemá takovou kontrolu, proto musí být vzhledem k sociálním signálům z těchto sítí mnohem opatrnější – já si však myslím, že je zohledňuje.

Další věc je, že sociální signály častokrát dávají obraz o kvalitě obsahu, který je pro Google prioritní, a korelují s výsledky vyhledávání. Distribuce obsahu na sociálních sítích také pozitivně ovlivňuje věci typu:

•      Povědomí o firmě a brandové vyhledávací dotazy
•      Autorita firmy a důvěryhodnost informací
•      Tvorba zpětných odkazů a bookmarků
•      Tvorba uživatelských recenzí
•      Komentáře na stránce -> víc relevantního obsahu
•      …

které mají vliv na rank vaší stránky. Takže, ano, pokud to myslíte se SEO vážně, měli byste mít připravenou strategii distribuce obsahu i pomocí sociálních sítí.

Pokud mám ideu jak prostřednictvím sociálních sítí zlepšit obsah na webu nebo získat odkazy, má to smysl. Mohu tak jednodušeji oslovit linkeraty, resp. ty, kteří vytvářejí odkazy. Ale to neznamená, že nějakou sociální síť musím využít. V Spotibo nám nejlépe funguje starý dobrý e-mail.

Přímý vliv na SEO sociální sítě zřejmě nemají. Důvody výborně popsal Lukáš Pítra na svém blogu.