ROZHOVOR: Výživová tvrzení a propagace pharma kampaní

ROZHOVOR: Výživová tvrzení a propagace pharma kampaní

Téma propagace výživových doplňků a léků v rámci online světa se čím dál, tím víc reguluje. Jak s tím naložit?
Pro milovníky .mp3  i audiozáznam. Ahoj. Dnes jsme tu s panem Srnkem, který provozuje malou síť lékáren a v Dognetu má kampaně Léky24, Formodieta a ProfiZYM. Budeme si povídat o propagaci výživových doplňků a léků, abychom publisherům vysvětlili, jak to mají dělat, a abychom je upozornili, co by dělat neměli – aby se vyhnuli problémům, protože farmasegment je dost komplikovaný zejména v právní oblasti. Vy máte aktuálně u nás tři kampaně. Jaké jsou základní body, kterých by se měli publisheři držet? V rámci těchto kampaní nabízíme na prodej léky, výživové doplňky, zdravotnické pomůcky, dietetické potraviny, kojeneckou výživu… Všechny tyto segmenty jsou legislativně dost okleštěné v oblasti reklamy a propagace. Velmi důležitým faktem je, že nemůžeme porovnávat léky a výživové doplňky. V žádném světle, ať už v negativním, nebo v pozitivním. Výživové doplňky totiž nedosahují kvality léků a ani nikdy dosahovat nebudou. Výživovým doplňkům by se neměly připisovat schopnosti prevence, léčení, uzdravování, jakékoliv ovlivnění zdraví. A je jedno, zda to bude na e-shopu, nebo na nějaké stránce, která ani nebude odkazovat na e-shop nebo možnost koupě výživového doplňku. Specifický segment jsou i kojenecká mléka, ke kterým je nutné zadávat spoustu upozornění, ale k tomu se dostaneme později… Jednoduše základem takovéto reklamy je, abychom neporovnávali výživové doplňky s léky. To je protizákonné. Výživovým doplňkům můžeme připisovat jen takovou míru ovlivnění zdraví, jakou povolují regulace EU. To jsou tzv. výživová tvrzení. Řeknu příklad: „Vitamín C přispívá ke správnému fungování imunitního systému.“ A i ten vitamín C musí být v konkrétním výživovém doplňku přítomný v nějaké dávce… Nemůžeme napsat, že ten konkrétní výživový doplněk pomůže s imunitním systémem, nebo posílí imunitní systém. A pokud bychom si vzali jako příklad ten ProfizYM, napsali bychom, že „ProfiZYM pomáhá ke správnému fungování imunitního systému,“ – potom by bylo vhodné, aby bylo pod tím uvedené, že ProfiZYM obsahuje vitamín C, který pomáhá ke správnému fungování imunitního systému. Takto by to mělo být legislativně správné a nenapadnutelné. Takže tam se řeší hlavně to, aby nebyly léky a výživové doplňky srovnávané. Ale vezměme si příklad, že by byla prezentační stránka jednoho konkrétního výživového doplňku. Vzpomněl jste před rozhovorem, že čerpat by mohla z projektu, který se nazývá ADC číselník a který se využívá, tuším, i přímo v lékárnách v terminálech. Jasně. My máme informace z ADC číselníku, nejen ty uveřejněné, ale i skryté, přímo naimportované v pokladnách, takže je umíme hned ad hoc použít při expedování léků. Je to stránka na velmi vysoké odborné úrovni. Garantem je doktor Stanko, takže je tam velmi vysoká odbornost. Je to významný slovenský odborník. Když přišla na Slovensko evropská legislativa o výživových tvrzeních, překopali celý ADC číselník, takže teď je ve smyslu platné legislativy – všechna ta výživová tvrzení o výživových doplňcích, zatřídění doplňků… Nemůžu říct, že v e-shopu přímo čerpáme nebo taháme informace z ADC číselníku, protože my chceme být unikátní, texty se snažíme vytvářet sami… Ale vždy si ty informace nejen ověřujeme u výrobce, ale konfrontujeme je i s ADC číselníkem. Je to proto, že ta směrnice je velmi dlouhá. Kdybych měl stále hledat nějaké výživové tvrzení, tak bychom nahráli jen pár produktů. Takže publisherům doporučujete, aby při tvorbě webů, které budou plnit nějakým obsahem, vycházeli přímo z ADC číselníku. Když budou sami psát článek, nebo nějaký copywriter, řeknou mu: „Tady to si prohlédni, tady jsou informace, které můžeš používat. Ty používej a tehdy to bude správně.“ Dá se to tak říct. Těch zdrojů je víc. Primárním zdrojem by měla být stránka produktu nebo výrobce, který by měl za všechno zodpovídat. Do jaké míry, to je vysloveně na něm. Stejně tak my jako prodejci jsme zodpovědní za informace na stránce. Také se snažíme, aby byly v pořádku. Ale i ten, kdo propaguje výrobek, by si měl ověřit všechny informace. Aby se i vlastník stránky, publisher, nedostal do nějakých problémů. Tam by teoreticky mohl být nějaký postih za nepravdivou reklamu nebo zavádění návštěvníka. Vy jste ale vzpomínal příklad s kojeneckým mlékem. Čím je to specifické? Kojenecké mléko je legislativně ošetřené tak, aby se při jeho propagaci nepotláčelo kojení. Vždy při propagování mléka musí být zvláštní upozornění. Povím příklad: „Kojení je pro dítě do šesti měsíců nezbytné a je nejvhodnějším způsobem, přičemž kojení by mělo pokračovat do dvou let života dítěte. Mléko by mělo být jen součástí pestré, rozmanité, vyvážené stravy dítěte.“ Potom jsou tam upozornění na jednotlivá mléka, že jsou pro děti od šesti měsíců, nebo od jednoho roku, nemůžou se dát mladším dětem… Takže dost se dbá na to, aby bylo dítě chráněné, trochu i z toho sociálního a finančního hlediska, protože když výrobcovi chtějí, mohou tím marketingem ovlivnit nějaké lidi… Ale to je na každém z nás. No, a v neposlední řadě si je u mlék třeba dávat pozor, které z nich je na speciální medicínské účely. To jsou například hypoalergenní mléka. Tam je ještě trochu přísnější legislativa. Mělo by tam být upozornění: „Jen na doporučení lékaře nebo lékárníka.“ Dalším velmi důležitým pravidlem u těchto mlék je, že mléka do šestého měsíce věku dítěte se nemůžou promovat formou slev nebo rabatových akcií. Takže my nemůžeme dát na takové mléko slevu ani rabatovou akci „5 plus 1“. To je úplně zakázané. To je jedna z primárních podmínek, aby se tzv. jednotková mléka nedávala do takovýchto akcí. A ani se nedávají. Publisherům bychom tedy mohli doporučit, aby komunikaci nehrotili, aby zachovávali celou ideu komunikace, která je například v e-shopu nebo na stránce distributora. Aby teď nepřesvědčovali lidi: „Kupte si toto mléko!“ Nějak tak. Je třeba jít na to jemně. Jasné. To by byl ten farmaceutický pohled. Ale možná bychom ještě mohli upozornit na odkazování přes affil linky. Tam by mohlo jít o formu skryté reklamy, proto bychom doporučili dát do patičky nebo sidebaru informaci, že na stránce se mohou nacházet i reklamní odkazy. Je to sice téma reklamního práva, ale mohlo by to pomoci publisherům, kteří propagují výživové doplňky. V jiných segmentech to totiž není řešené téměř vůbec… Pane Srnko, vy jste ještě vzpomínal, že byste mohli dělat konzultace. Takže pokud byste jako publisheři používali jednu z kampaní Lieky24, Formodiéta nebo ProfizYM, klidně se můžete na nás obrátit a my vaši otázku nebo podnět přepošleme panu Srnkovi. On to s vámi bude řešit, aby vám pomohl co nejvíc. Abychom se vyhnuli nějakým problémům. My asi také budeme pravidelně doplňovat tento článek o nové informace, které by mohly pomoct publisherům. Věřím, že i tímto rozhovorem se trochu inspirujete a vyhnete se případným problémům s výživovými tvrzeními nebo s reklamou všeobecně. Těšíme se na další rozhovor. Rozhovort vedl Štefan Polgári

Další články, které by tě mohly zajímat

Které inzerenty u nás najdete?